Z Bílé jedeme busem na Horní Bečvu. Odtud se nejprve po značce, pak mimo ní drápeme k pramenu Rožnovské Bečvy. Z pramene nevytéká ani kapka, což nás po letošním horkém létě neudivuje.
Přes Třeštík jdeme rozhledně Čarták, kolem pramene Vsetínské Bečvy na Bumbálku a po hranici k chatě.
Masarykova chata byla před pár lety velmi pěkně zrekonstruovaná. Kromě borůvkových knedlí zkoušíme i Masarykův guláš dělaný dle receptu, který se prý v kuchyni našeho prvního prezidenta skutečně používal. Je to v podstatě najemno namleté maso, cibule, koření a k tomu bramboráky. Už kvůli této lahůdce se sem musíme vrátit. Druhým důvodem návratu je určitě ranní kafíčko se sluníčkem a výhledem na Beskydy, které se tentokrát kvůli mlze nekoná.
Druhý den se ze zamlženého hřebene pouštíme do údolí Smradlavy. Začíná mírně klesající asfaltka, když v tom zezadu přijíždí taťka na koloběžce. Ty jó dobré překvápko. Celou dobu totiž tvrdil, že si v tom velkém batohu nese běžecké věci, kdyby se mu náhodou ráno chtělo. Na kolobce cesta ubíhá úplně jinak a za chvilku jsme u pramene Smradlavy. Smrdí fakt dost. V cíli na Bílé je ještě za odměnu nějaká ta hoďka v dětském fun parku.
