Ašel: na dvoudenní orienťák se nakonec vydávám sám. Do auta v Ově sice sedá i Viki, ale den předem v posilovně si tak dobil třísla, že sotva chodí a tak hned zase z auta vystupuje.
Na Skřítku se běží závod ČP což znamená, že ve startovce je přes tisíc jmen vč. toho nej co v Česku máme. Auto nechávám u Staré Vsi, beru batoh, spacák a stoupá pár km procházkou na start. Tím, že jsem x měsíců neviděl mapu nemůže být snad výkon ani jiný než špatný. Nějaké pivko na Skřítku, batoh na hřbet a hurá do hory. Je pozdní odpoledne, nikde nikdo, lány borůvek a brusinek a krásné výhledy. Ležink a pivko na Ztracených skalách je balzám. Pomalu zapadá slunce. Plynoucí mlha a mraky poskytují překrásnou podívanou. Původní plán spát na Jelence opouším a v šeru, později na čelovku sbíhám k autu.
Po noci v autě se budím s totálně rozbitými stehny, jo holt 10km seběhům a ještě s batohem jsem už odvykl. Je čas tak se ještě vydávám pod Zracené skály nasbírat bandasku borůvek. Závod celkem jde, ale jak už to tak chodí slušný výsledek pohřbívá jedna kontrola, kterou zoufale hledám skoro půl hodiny. V cíli jsem rád, že jsem to dal a nezabalil.
Krásný dobíjecí víkend - fyzicky do(vy)bité tělo, duševně do(na)bitá hlava. Yeseníky 💚
