Bílá Opava se chodí mimo víkend a nejlépe když není moc pěkně tzn. páteček je pro to ideální. Cestou potkáváme jen pár nadšenců, na Ovčárně mlha, Praděd ani žádná panorámata nevidno.
Sobota je už od rána překrásná. Před polednem dorážíme do Račího údolí, odkud v 9 hodin vyrazili taťka, strejda a pár stovek dalších na 46 km putování po Rychlebách v rámci Ultramaratonu Zapomenuté hory. S mamkou, bráškou, tetou Majdou a Bertíkem jim jdeme naproti naši oblíbenou nádhernou klasikou přes Čertovy kazatelny a zříceninou hradu Rychleby, s dortíkem a kávičkou v Tančírně. Cestou potkáváme spousty běžců z různých distancí závodů. Jeden z nich je taťka, kterému běžím s Vikim naproti, objímáme ho a dodáváme mu energii do posledních dvou km závodu. Večer slavíme 1 Bertíkovi narozeniny. Jen pro zajímavost narodil se 10.10. jeho mamka 3.3. a taťka 12.12.
Neděle je opět překrásná, no i když pro tatínky, kteří vzali oslavu Bertíka velmi zodpovědně ten ideální den nějaké mouchy má. Je jasné, že na všech trochu známějších místech bude lidí jak s-aček. Je třeba zkusit něco mimo stezky. Auto parkujeme v sedle mezi Vidly a Karlovkou odkud jdeme k vrcholu Lyra. Skalnatý vrchol s překrásnými výhledy je za odměnu. Hospoda tu široko daleko není, takže snad "horalé" zůstanou na Pradědu a my se do této oázy klidu budeme rádi vracet.
