První zastavení je na Bumbálce a krátký švih k rozhledně Súkenická, druhé již na Slovensku v Povážském Podhradí odkud jdeme na hrad. Ze zříceniny jsou nádherné výhledy.
Noc trávíme v retro kempu hned u Manínské Tiesňavy, údajně prý nejužším skalním kaňonem na Slovensku a ve střední Evropě. Tělo po horkém dni chladíme v průzračném potoku vyvěrajícím vedle kempu.
Ráno vyrážíme na Velký Manín. Ač má kopec jen 891 m n.m. bude to dle taťky v tom vedru pěkný očistec. Ví o čem mluví, protože ráno celou trasu dnešního výletu prozkoumal, abychom náhodou něco zajímavého nevynechali. Vrchol Manína nic moc, jen hrouda šutrů s cedulkou, vrcholovou knihou, bez výhledu. To kousek dále na vrcholcích skal Tiesňavy to je jiné kafe. Kamzičí stezka s výhledy, jeskyně, skalní okno. Pak scházíme dolů do Tiesňavy, kde jsou různé cestičky skalami lákající k prozkoumání. Tímto se ale bavíme jen chvíli, protože jsme už z toho vedra celkem hotoví a vidina koupališťátka s ledovou vodou nás žene do kempu.
V podvečer přejíždíme do kempu v Sulově. Ten je podstatně modernější s pěknou restaurací, jen sociálky to kazí. Následující den opět v pekelném vedru prolezáme nezvykle liduprázdné Sulovské skály se spoustou skalních výhledů a zříceninou Sulovského hradu.
FOTOGALERIE
