Letos na
tuto sportovně-společenskou akci vyrážím s šéfem Kempinátorem a parťákem Martinem. Oba
si bohužel na kombinaci piva a běhu netroufají, proto mají v plánu si trať
pouze mimo závod proběhnout.
Kromě
jednotlivců je letos vypsána i soutěž teamů. Ten náš „Lysacup zadarmo!!!“
vypadá velmi silně – Kasa, Hudy, Kury. Chybí nám pátý člen. Říkáme si, že i
když vezmeme kohokoliv z davu musíme vyhrát. Zjištění, že se nepočítá
součet časů, ale čas posledního z teamu nás nutí změnit taktiku v hledání
pátého člena. Nakonec se daří ulovit hocha, co byl loni desátý.
Start je
kvůli mase nově příchozích posunut o půl hodiny. Ve 14,30 začíná mela, to když
si dává skoro 450 lidí první pivko. O společnost na trati se dnes budou starat
produkty ( na každé občerstvovačce jiný druh) pivovarů Lobkowitz, kde patří pivovary Černá
Hora, Protivín, Uherský Brod, Jihlava, Rychtář, Klášter a Vysoký Chlumec.
Hned od
startu je v čele Kasa, pár desítek metů za ním běžím já s nějakým mladíkem
v zádech. Pod kopec na druhé pivko přibíháme kousek za Kasou, čili v přímém
přenosu vidím jak to lije. Neskutečná rychlost. Na jeden nádech to otočí a valí
pryč. I kdybych jen vzal lahváče a vylil ho na zem tak jsem pomalejší. Piju
celkem rychle, ale vždy potřebuji 1-2 mezidechy.
Po druhém
pivku začíná dlouhé stoupání. Kasa je pryč, ale v dohlednu, mladíka mám
furt na zádech a nezadržitelně se přibližuje černý kůň Hudy. V půlce kopce
nás Hudy míjí, vzdaluje se a stahuje Kasu, zároveň mi poodbíhá mladík.
Přibíhám
na třetí pivko, které je na Výrovce kousek pod hřebenem. Hudy zrovna odbíhá. Krátká skoro lezecká
vložka na hřeben a konečně milovaný seběh. Po chvilce míjím Hudyho a je mi
jasné, že ten už dnes kousat nebude. No přijet do Koutů jako on 100 km na kole
z Opavy, tak nekoušu už od startu. V seběhu na ČH sedlo musím na
chvíli zadřepnout a vypustit ventil. Na sedlo přibíhám s mladíkem. Tomu bonusový
rumík (-10 minut z času) + pivko už nechutná tolik jako mi, takže mu mizím.
Předlouhý
seběh ze sedla způsobuje, že musím opět do dřepu a žbluňkajícímu břuchu ulevit.
Až pak můžu přepnout do „kochacího módu“
a užívat si nádherného počasí. Páté pivko je za odměnu.
Šesté je v cíli,
kde už se cca 4 minuty opaluje zasloužený vítěz Kasa. Sotva mu pogratuluji,
musím upalovat na záchod, kde to ze mě letí tentokrát vrchem. Pak už je skvěle.
Cílový endorfninovo-alkoholový koktejl zaplavující mozek je důvod, proč nebudu chybět ani příští rok.
Hudy na
sedle dává k rumu a pivu ještě pivo navíc, které však není honorováno
minutami k dobru. Pak navazuje spolupráci s Kurym, s kterým ještě
v Koutech zastavují u nějakých chatařek na vínko. V cílové rovince
dává navíc ještě cigárko. Přesto vše bere team „Lysacup zadarmo!!!“
zlato.
Totální
destrukci ještě před večerním vyhlášením naštěstí unikám tím, že sedám na bike
a s Martinem podnikám drsný výlet na Dlouhé stráně.
Vyhlášení je
divoké. Myslím, že mnozí oceňování neví, že nějaké bylo. Nastupují punkoví hoši.
Před námi je nelehký úkol vypít piviska co jsme vyhráli. Zelená se line záře …