Pondělí začíná přeháňkami proto, volíme pěší výlet z Ústí n. Orlicí na rozhlednu Andrlův chlum. Na závěr dne navštěvujeme bazén v České Třebové, kde je pro nás špunty fajn vyžití.
V úterý je opět krásně proto jdeme na biky. První pauza je v nedalekém Letohradu na zámku. Zde mě nejvíce zajímá tříhlavý drak a kohoutek s vodou zatímco rodiče jakási schoulená socha, které ani nejde vidět do tváře.
„To je socha největšího Čecha Járy Cimrmana Viktorku“ říkají rodiče a prý že o tom chlapíkovi ještě mnohokrát uslyším. Na chvilku jsem odtržen od proudu vody a musím u nevelké sochy největšího Čecha zapózovat. Pak vidím taťku, jak se opírá rukama o zeď, něco si tam na připevněném textu čte a směje se jako blázen. Zrovna prožívám „opakovací období“ tak se taky opírám o zeď a řechtám se, což taťku dohání slzám smíchu.
Přichází čas odpolední siesty. Lehám do vozíku a vyrážíme cyklostezkou podél Tiché Orlice. Budím se u zříceniny hradu Lanšperk, kde je u hradní zdi z lešení zbudovaná vyhlídka. Další rozhledna už po cestě není tak si pohledy do zdejší pěkné krajiny vychutnáváme z mysliveckého posedu.
Ve středu jsem opět na kole. Cyklostezkou jedeme Třebovskými stěnami, pak kolem Skuhrovského potoka do Č.Třebové odkud naokolo stoupáme na Kozlovský kopec. Rozhledna je dnes bohužel uzavřená, takže beru zavděk kolotočem. No co, stejně už jsem na ni byl loni.
Nakonec nás čeká parádní sjezd a koupel v českotřebovském bazéně. Krátce po návratu na základnu začíná pršet a prší celou noc.
Ve čtvrtek ráno prší stále a předpovědi říkají, že se to nejbližší době lepšit nebude. Dobytí dalšího kopce s rozhlednou Lázek si necháváme na jindy, balíme a odjíždíme k domovu o den dříve.
