Jih Čech je pro nás zatím oblastí neprobádanou, proto tam vyrážíme na další naši cyklodovolenou. Stavíme stan u Staňkovského rybníku na Třeboňsku. Rodiče jsou zvědaví jak zvládnu svou první kempovou noc. Je to v poho.
Aby né, když mám ve stanu postýlku a jsem zabalen do junior spacáku, který mi půjčila Eliška. Ani prudký lijavec doprovázený hromy a blesky mě nedokáže probudit ze sladkého snu.
Hned během prvního výletu padá rozhodnutí, že plánovaný týdenní pobyt zkrátíme. Důvod? Rodičům se zdá zdejší bezkopcovitá krajina poněkud fádní. Po druhém výletu a třetí noci balíme a vyrážíme směr kopečky. Cestou zastavujeme u Pelhřimova a děláme pěší výlet jak jinak než na rozhlednu. Je na kopci Křemešník, jmenuje se Pípalka. Je asi zatím nejvyšší, na které jsme byli. Vyhlídková plošina je ve výšce 40m a k jejímu dosažení je nutno zdolat 205 schodů. Z výšek strach nemám a na roštové vyhlídkové plošině předvádím svou obvyklou desetiminutovku, kdy naháněn taťkou zběsile běhám pořád dokola.
Kousek nad Hlinskem zpozorujeme u hlavní cesty cosi jako rozhlednu. Co tu dělá, když ji nemáme v knize, kde jsou prý všechny? Autem dá dojet až k ní, my ale zastavujeme 300 m opodál, ať se alespoň trošku projdeme. Že ji nemáme v knize je vysvětleno záhy. Byla totiž otevřena teprve před měsícem. V deníčku mi přibývá nečekané razítko.
Kemp Borová nedaleko Poličky, který měl být původně jen zastávkou na zpáteční cestě se nám stává domovem na 6 nocí. Zázemí je tu o 100% lepší než na jihu, čisté umývárny a záchody, bazén, fungující sprchy. Já oceňuji zejména bejby sprchu s vaničkou (i když předchozí koupele v Ikea nádobě se mi také libily), mamka nedalekou pekárnu a taťka nepasterizovaného Otakara. Ze základny každý den vyrážíme na cca 50km výlety na kolech. Nejprve jedeme prozkoumat Toulovcovy maštale. Terény jsou chvílemi trochu náročnější a nebál bych se říct, že pro můj vozík přímo nevhodné. No, ale rodiče na mých 12kg zatím stačí, takže přenést vozík přes potok, či tlačením zdolat kamenitý singltrek není problém.
V této oblasti m.j. navštěvujeme krásně zrekonstruovaný rokokový zámek Nové Hrady a také rozhledny Toulovcovu, Terezku, Borůvku, kolem Jahůdky kvůli dešti jen projíždíme. Jeden den věnujeme poznávání okolí Poličky s cílem na hradě Svojanov.
Taky moc pěkně zrekonstruovaná památka, kde se mi nejvíce líbí výplaz do prudkých schodů hradní věže.Nějaký ten den dále věnujeme Ždárským vrchům, kde je to prostě romantika; malebné chalupy, pastviny, lesy. O veselé momenty není nouze např. když se taťka nevědomky opírá o el. ohradník a tak se leká, že odhazuje kolo do kaluže, nebo jak mamka provádí výlov naši „bojové“ zástavy z obrovské kaluže.
Výlety končíme na chatě na Luckém vrchu, kde to mají rádi rodiče. Nejen kvůli pivu a medovině, ale hlavně proto, že je to odsud už jen několik km dlouhý sjezd do kempu.Po cestě zpět děláme ještě výlet v okolí Moravské Třebové, který chceme zakončit dobytím rozhledny Pastýřka. Nějakým nedopatřením ji však míjíme. Když se pak ohlížíme zpět a nahoru je tam v celé své kráse, další cíl jízdy však určují naše prázdné žaludky.
Poslední dva dny dovolené trávíme na chalupě ve Skřípově, kde zásluhou babiččiny kuchyně rychle doplňujeme ztracené zásoby glykogenu. Kola ale nezahálejí a děláme dva krátké výlety na koupaliště v Hradci se zastávkou na rozhledně v Jakubčovicích. Tu v jednom dni vybíhám hned dvakrát, z toho jednou s holým zadkem. To když se mi daří při přebalování vysmeknout ze spárů rodičů.
FOTOGALERIE
