novinky konValinky - nej kamarádky

 Co může být lepší než prochajda 🌳🌲 porubským lesem s nejlepšími kamarádkami Kájou a Johankou. 

 

TB - klubový přebor SKOB

 V blogu si uchovávám reporty ze sporotvních akcí, na které si chci až budu mít Alzheimra vzpomenout ( hlavně pak nesmím zapomenout, že mám blog ). Jsou to tedy většinou akce pro mě něčím zajímavé - dlouhé, těžké apod. Tuto strandu chci uchovat jen proto, že je to úlet jak sviňa. Orienťák je super, baví mě, ale dělám ho chvilku a proto bloudím, bloudím a od soupeřů dostávám těžkou sodu . Před klubovým přeborem mám natažené lýtko a tak říkám " dnes to nebudu tak prát a zkusím na to jít více hlavou". Na haldě Hrabůvka jsem na rozdíl od většiny zúčastněných poprvé ( náš klub tu před 14 dny pořádal závody ) . Odbíhám závod, Vali s mamkou a Viki taky a jelikož mají odpo kino tak se nezdržujeme a valíme dom. Dodatečně pak přichází zpráva, že jsem přeborník klubu a půl roku majitelem obrovského putovního poháru. Normálně bych, řekl že to není možné, že jsem si to musel někde nechtěně zkrátit apod. Zkrácení je ale u OB žádoucí a elektronické kontroly ošidit nejde, čili to je asi pravda no. Prostě ÚLET 😝

      

novinky konValinky - večerní OB

 

Orienťák s čelovkama jsem s mamkou zvládla úplně v pohodě stejně jako Viki a taťka. Bylo to hlavně tím, že se konal v nám dobře známém pustkoveckém údolí a taky proto, že kontroly jsou kromě lampiónku označeny reflexním prvkem, takže po jsou zasvícení čelovkou často viditelné už z dálky.

 

novinky konValinky - Liptovský hrad, Tatry

 Ve čtrvrtek nás směr Tatry veze Toyota Rav 4 , kterou máme k dispozici na víkend s plnou (výhra z  bahnoběhu). Cestou zastavujeme nedaleko Ružomberoku ve vesničce Kalameny a v nádherném počasí se vydáváme na zříceninu Liptovského hradu, odkud jsou fantastické výhledy do všech stran. Hned u auta je "louže" s termálními prameny a tak šup do ní. Za tmy přijíždíme na Žiarskou chatu, kde se setkáváme se skupinou Viki a uvítací večírek může začít.

Ráno jede po dvou těžkých dnech rozbitá skupina Viki relaxovat na Oravici, čerstvá skupina Vali jde do hory. Mamka s tetou Majdou jdou směr Smutné sedlo, já s taťkou strejdou Rudou a Bertíkem směr Žiarské sedlo. Naše tempo je velmi pomalé, protože je cestou mnoho příležitostí k hraní - potůčky, šutry, skalky. S mamkama se ( po tom co přelezli Nohavicu a Plačlivé ) potkáváme v Žiarském sedle. S Bertíkem máme radost jako malí z ostrůvků sněhu. Mamky se vydávají směr Baraniec, my na Plačlivé. 2125 m n.m. je můj nový výškový rekord. Výhledy a počasí jsou pohádkové. Z Plačlivého začíná nejakčnější stezka co jsem kdy absolvovala. Nejdeme přesně po značce, ale pořád lezeme v šutru přímo po skalnatém hřebeni. Ještě že to nevidí mamka 🙈. Ze Smutného sedla klesáme zpět k chatě.

Sobota je opět jako malovaná. Skupina Viki směr Ostrý Roháč, my hracím tempem směr Baníkov, mamka s tetou jako předvoj. První "hernička" je po pár stech metrech u Šarafiového vodopádu. Cestou je jich ještě několik a jakmile zapichujeme cepín na Príslopu je jasné, že Baníkov dnes z časových důvodů nestihneme. Každopádně k včerejšímu výškovému rekordu přidávám dalších 17m. Na Príslopu potkáváme vracející se mamky, které mají za úkol, nás pohlídat, abychom se z naší kamenné herničky nezřítili do údolí, zatímco taťkové si na moment odbíhají na Baníkov. Cestou dolů vytahuje strejda dva monstertrucky, které s Bertíkem pouštím po cestičkách a šutrech. Sestup to sice dosti zpomaluje, ale na druhou stranu je to bez remcání a pohybový aparát taťků je ušetřen od těžkého břemene za krkem.

Neděle prohlíka Medvědí štoly s veselým průvodcem a jízda hrůzy domů. 

FOTOGALERIE

 

   

   

   

Vikiho občasník - podzimky v Tatrách

 V úterý po příchodu ze školy hážu na záda místo aktovky batoh, přiskakuji do Bavoráku strejdy Péti a valíme do Smokovca. Odtud pěšky na Bilíkovu chatu.

Středu věnujeme Slavkovskému štítu. Je to pořádný choďák, kdy už si myslíte, že jste už na vrcholu ale není tomu tak.

Na čtvrtek máme přichystanou podobnou zábavu jen s jiným názvem a s tím, že se na svět díváme z o něco větší výšky konkrétně 2494 m n.m. Bonus Kriváně je taky v tom, že při pohledu dolů mám slušné závratě. Slíbený relax v bazénech na Podbanském se nekoná, neb je určen pouze ubytovaným. Tak alepoň jedeme vyplenit Mekáč do L.Mikuláše. Večer přejíždíme na Žiarskou chatu, kde se setkáváme se skupinou Vali.

V pátek jsme slušně rozbití, proto si děláme relax den a zatímco skupina Vali valí do hory my valíme do termálů na Oravici.

V sobotu jde naše skupina přes Plačlivé na Ostrý Roháč.

V neděli prohlídka Medvědí štoly a pak opruz 4,5 hodinová cesta domů.

Toť pro letošek v Tatrách 💚 vše. Největší dík 🙏 za tyto krásné zážitky patří milovníkovi kopců a neúnavnému organizátorovi strejdu Peťanovi.

FOTOGALERIE

   

novinky konValinky - Flascharův důl

 Naštívili jsme břidlicový důl nacházející se kousek od Oder. Čekal nás zapálený sympatický průvodce, netopýři, 300 metrů chodeb a ve finále 19 m komín, kterým se stoupalo po žebřících. 

 

Vikiho občasník - Halloween na Prigu

 Dnes žije Prigo Halloweenem. Třídy jsou pokryty strašidelnými dekoracemi, všude se to hemží maskami, ani učitelé nezůstávají pozadu. Já jsem v převleku za severokorejského diktátora Kim Čong-una. V ruce mám urnu se svým dědem Kim Ir-senem. Když s urnou zatřepu a otevřu ji tak se z ní práší ( v urně je elektárenský popílek)  tzn. celkem fajn efekt. Ve třídě s Kimem slavím úspěch a postupuji do školního kola, kde vavříny získávají silnější kalibry.