Po snídani pokračujeme po hřebeni cestou hrdinou SNP. Je nádherně, symfonie mraků, každá fotka jiná. Představoval jsem si, že tuto část půjdeme lesem, ale není tomu tak. Vrchloly a jejich okolí dosahující výšky přes 1600 m n.m. jsou holé s krásnými výhledy. Druhou noc trávíme v útulně Ramža. Ta už je bez chataře, čepovaného piva a zelňačky, takže nastupuje vařič a konečně se zbavuji 6 kousků ryzího piva z hor, jenž nesu celou dobu na hřbetu. Holbička z ledově studené studánky je exluzivní, nocujeme zde sami, romantika.
Další den šlapeme do sedla Čertovica. Vede tu silnice čili civilizace a trochu je nám líto, že jsme zpět v realitě. Po poledni přijíždí skupina B ve složení Dušan, Denda, Markét, Kača a malé bloncky Vali a Johi a nejatraktivnější část Nízkých už jdeme spolu. Je celkem vedro a úvodních 1,5 km/ 350m výškových na kopec Rovienky dává všem zabrat a dělí startovní pole na skupinky. Festival mraků, čili foto počasí pokračuje, prostě radost tu být. Naše skupinka plešoun a tři bloncky se občerstvuje na Štefánikové chatě a zimní cestou zdoláváme nejvyšší kopec Nízkých Tater Ďumbier 2045 m n.m. Další noc trávíme na luxusním povalu Kamenné chaty na Chopoku. Chata je překrásně a citlivě zrekonstruovaná, gastro na jedničku, pivo nic moc ( Šariš - jarová voda ). Z vrcholu Chopoku pozorujeme dechberoucí západ slunce a největší milovník horské krásy Denda je v sedmén nebi.
Ráno pokračujeme ve výšce kolem 2000 m n.m. nádhernou hřebenovkou až po Chabenec, odkud už je to jen z kopce, nejdříve jen mírně, ze sedla Pod Ďurkovou pak místy celkem brutálně. Nohy máme ze sestupu dost rozbité a jsme rádi za ledové osvěžení v potoce Lupčanka. Ubytko na chatě Magurka je skvělým finále celé akce. Mají zde výborné jídlo i pivo. Necháváme si rozhajcovat saunu a ohřát venkovní koupací sud. Jak si už za tmy sedíme v sudu najednou se zatahuje nebe a spouští se slejvák. Do toho se nad Tatrou blýská, krásný zážitek. Někteří se účastní přednášky ochránců přírody. Ta je zaměřena zejména na život medvědů a nepravdy o nich, které jsou masivně šířeny médii.
Poslední den už jen 8 km do Liptovké Lúžné, busem do Lipt. Mikuláše a vlakem domů.
Opět parádně vymyšlená a zorganizovaná akce z dílničky tatromila Péti. Krásné zážitky zůstanou navždy v nás a nikdo (kromě pana Alzheimra ) nám je nikdy nemůže vzít. Díky, díky, díky!
