Na další závod běžeckého poháru jsem naverbovala mé nej kamarádky Káju a Johanku. Tentokrát jsem po staru nevypálila jako smylů zbavená. Běžela jsem rovnoměrné tempo a postupně předbíhala jednu soupeřku za druhou až do bramborového cíle. Johanka udělala to co já v prvním závodě t. j. totální přepal a v cílové rovince zpomalování a přechod do chůze. Vysmátá Kája to tak nehrotila a spokojeně si cupitala to svoje. Konečné pořadí ale není důležité. Důležité je, že se nám to líbilo a bylo veselo.
