Vl: já si ji pochopitelně vychutnávám více než před dvěma lety, kdy jsem byla teprve pětiměsíční mimino. Dnes už ji překonávám indiánsky chvíli pěšo, chvíli na koni.
Vk: v oblasti Roháčů v minulém týdnu letní bouřka usmrtila několik lidí a spoustu zranila. Po příjezdu na Šindlovec se dozvídáme, že počasí má poslední dobou každý den stejný scénář, ráno a dopoledne azuro, po poledni silná bouře a na večer zase klid. Po tom se tu stalo máme k počasí celkem respekt a na první tůru vyrážíme relativně brzy. No kdybych šel jen s mamkou a nemusel čekat na ostatní, byli bychom v hoře ještě dříve.
Vl: já stejně jako loni tvořím samostatnou jednotku s taťkou s tím, že program se bude přizpůsobovat mým spacím, hracím a jiným potřebám, prostě ať celý den nesedím v sedačce a pěkně si to užiju.
Vk: jdeme Látanou dolinou do sedla Zábrať a odsud na Rákoň a Volovec.
Vl: po vyblbnutí na trampošce a klouzačce u Šindlovce, sedám do kočárku a Roháčskou dolinou běžíme na Tatliakovu chatu. Oproti předpokladům neusínám, neva zdřímnu si v nosičce cestou do sedla. Po klouzačce a houpačce vyrážíme do hory. Po pár stech metrech přichází ke slovu únava. Ale co to, nosičku jsme zapomněli na chatě. No nic děláme ji provizorně s mikiny a usínám. Probouzím se v sedle Zábrať a nedaleko nad ním vidím brášku s mamkou jak stoupají na Rákoň.
Vk: Rákoň dobyt, ale je po poledni a tak se začínají se honit mraky. Kousek odsud v polské části jde vidět, že bouře udeřila. Otáčíme tedy a rychle zpět za Valinkou.
Vl: celá rodinka sestupujeme zpět k Tatliakově chatě. Po občerstvení, houpačce a klouzačce sedám do kočáru a běžíme dolů. Juřínci a Škráčci, kteří dnes zvolili pomalejší tempo se naštěstí bouři na hřebeni vyhýbají, ale za Tatliačkou je chytá silná průtrž, že na Šindlovec přicházejí totálně promočení.
Vk: další den si do 1500 m n.m. pomáháme lanovkou. I nepřítel lanovek taťka pochopil, že je kvůli počasí třeba být nahoře brzo a místo, aby klusal pod lanovkou, jede s námi. S mamkou nasazuji tempo s cílem zdolat Predný Salatín, Brestovou a Salatín.
Vl: já mám skromnější cíle, stačí mi dojít na Brestovou.
Vk: Salatín 2047 m n.m. dobyt. Něco se ale žene, proto úprk dolů.
Vl: Brestová 1934 m n.m. dobyta. To jsou panorámata. Je krásně vidět jak se nad Ostrým Roháčem čerti žení a vypadá to, že se to posunuje naším směrem. Úprk.
Vk: uf ohnisko bouře se nám naštěstí vyhnulo, zasáhl nás jen její okraj, čili májový deštík.
Vl: dnes máme zase štěstí. Více jak hodinová průtrž se spouští až už jsme zpět v penzionu.
Vk: většinu volných chvil, když zrovna nejsme v hoře trávím na ostrově Kvak. Od loňska ho nikdo neudržoval a je tu práce jak na kostele. Vybudovat všechny ty strouhy, hráze, bunkry, zahrádky dá zabrat. Kvak je důvodem naší demonstrace. Rodiče chtějí od příštího roku změnit lokalitu, my děti právě kvůli Kvaku nikoliv.
Vl: i já už jsem byla přijata do Kvak komunity a s názory demonstrujících se zcela ztotožňuji.
