Vikiho občasník - Brno

Přivstat si na vlak v 6 hodin do Brna se opravdu vyplatilo. Na výstavu Titanic tak vstupujeme už v 9 hodin při otvíračce, kdy ještě není tolik lidí. Výstava z pohledu nadšence pro věc povedená, ale pro ty co čekají nějaké interaktivní prvky, tedy hlavně děti, asi zklamání. No a pro ty co si nepřivstali tak peklo. Když výstavu v 11 opouštíme u vstupu je možná 100 metrů dlouhá fronta v pětistupu.

Z výstaviště se přesunujeme na Špilberk alias Špilas. Je neuvěřitelné jak dokázali Brňáci v třicetileté válce odolat více než tříměsíčnímu oblehání Švédu. Zatímco Švédů bylo 28 tisíc obránců Brna jen 1500  (500 vojáků, zbytek domobrana a študáci).
V 18 století sloužil Špilberk jako vězení. V chodbách opevnění tzv. kasemat byly vytvořeny cely. Ti doživotně odsouzení to měli hodně drsné, protože byli v kobkách trvale přikováni.

Přesunujeme se do centra, kde navštěvujeme vyhlídku na staré radnici , vyhlídku z katedrály sv. Petra a Pavla a lovíme několik virtuálních kešek. Labyrint pod Zelným trhem je bohužel až do večera obsazen, takže příště.