V + V občasník - Jeseníky, Heligón

Viki: na podzimní prázdniny míříme do Heligónu v Horní Lipové. Počasí hlásí jak už to tak bývá v tomto období deštivé, chladné, jesenické.

Vali: cestou na místo je ale ještě relativně dobře ( přeháňky ) proto místo koupání v aqua Bruntál zařazujeme procházku z Karlovy studánky k Rolandovu kameni.

Vk: pěkná skalnatá hrouda s vyhlídkou, dnes bohužel mlhavou. K získání kešky ve skále vynakládáme velké úsilí, abychom posléze zjistili, že to šlo úplně jednoduše.

 

 

 

 

Vl: ze soboty na neděli se posunul čas. Někteří se radují, že si můžou o hodinu déle přispat. Můj opatrovník ( v tomto případě taťka) nadšení nesdílí. Zatím totiž nevím, že zrovna teď mám spát o hodinu déle. Místo obvyklých 5,30 vstávám ve 4,30 a jdeme si hrát do herničky. Po chvilce do herny příchází další tatínek s dvěma špunty, kteří taky zatím nemají pojem o čase.

Vk: dnešní den kdy republika slaví stovku je venku fakt hnusně. No hnusně, záleží jak se na to člověk dívá. Prostě je kosa, prší, fouká vítr. Psa by nevyhnal. Nás nikdo nevyhání a s nadšením jdeme. Taťka před snídaní probíhává část plánovaného výletu neb vede mimo stezky, tak abychom zbytečně nekufrovali. Mimo značky chodíme dost často páč máme rádi klid.

Vl: no myslím, že v tomhle počasíčku bude klid nejen na značených stezkách ale i v nedalekém, za normálních podmínek lidmi obsypaném, lesním baru.

Vk: výlet mi připadá jako závod Tour de France. Pod kopec přijede balík cyklistů a v kopci pak postupně borci odpadávají. Nejprve to otáčejí tradičně nedostatečně oblečené Hruštičky. Posléze v prudkém stoupáku jde do stávky juniorský team Juřínků, daří se jim seniory přesvědčit a otáčejí také.

Vl: když se probouzím na kopci Klín v cca 1000 m.n.m je kolem bílo.

Vk: jsme promočení, zmrzlí a do toho začíná foukat ledový vítr. Do Ramzové zbývá 2,5 km. Pokud nechceme dopadnout jak výprava prof. Mcdonalda ve hře Dobytí severního pólu musíme běžet. Ke konci už je vítr tak silný, že s námi docela cvičí, ale zvládáme to. Restaurace a teplóóó.

Vl: ale ani s tím teplem by se to nemělo přehánět. V restauraci nešťastnou náhodou padám z lavice pod stůl. Řvu jak tur, takže můj zachránce ke mě přiskakuje a jak mě rychle zvedá bum hlavou do rohu stolu a řvu ještě víc, no a aby toho nebylo málo v nastalém zmatku ponořuje mou nohu do krýgle s vařícím čajem a to už řvu úplně nejvíc.

Vk: vlak kterým se vracíme na základnu má naštěstí zastávku hned u hospody jinak bychom asi zmrzli.

Vl: skvělé jak může počasí udělat z za normálních okolností běžného výletu  dobrodružství, které si budeme dlouho pamatovat. Z toho pohledu tedy dnes žádné hnusné počasí nebylo, ale bylo naopak skvělé.

Vk: v pondělí už jen přeháňky tak šup na vlak směr Jeseník. Zdejší lázně jsou krásné a třebaže jsme tu už po x-té neochodí se.