sobota 22. července 2017

Vikiho občasník - dovolená v Orlických horách


Hájovna Šerlišský mlýn nám při jarním brouzdaní po netu kam bychom vyrazili na dovolenou hned padla do oka. Naplnit chatu kamarády nebyl problém a nutno říct, že se zde sešla opravdu skvělá partička. Chata ve výšce 850 m.n.m kousek pod hlavním hřebenem Orliček v podstatě na samotě ( kousek stojící horský hotel bez ubytovaných) je luxusně vybavená, travnatý pozemek, protékající potok a asi 10m do lesa. V okolí hojnost hub a borůvek v množství jaké jsem ještě neviděl. Jinými slovy i kdyby v okolí nebylo vůbec nic k vidění, tak by se dal týden strávit na jednom místě a nuda by nebyla. K vidění je ale toho v tomto kraji více než dost.
 
 
 
 
Cestou tam i zpět dáváme pauzu na zámku v Moravské Třebové a vyplňujeme ji v podstatě soukromými prohlídkami -  „alchymistická laboratoř“ a „středověká mučírna“. Mučírna drsná, trestat tak v dnešní době, nikdo by nekradl.

 Velká Deštná je nejvyšší kopec Orlických hor a je nedaleko, takže jasná volba. Jo a navíc je tam rozhledna, na kterou všechny lákám. Cestou zastavujeme na stylové Masarykově chatě. Je dobře, že se tu zastavil čas, hlavně v cenách. Za hubičku tu dostanete kus výborného žvance. Na vrcholu Deštné zklamání, rozhledna nikde. Člen horské služby, který zde právě je říká „ jó byla tu, ale na podzim roku 2009 byla kvůli bezpečnosti stržena“, čili chvíli po tom co jsem ji v září 2009 jako čtyřměsíční navštívil. Hitem letošního trajdání je chůze naboso, prostě silný vliv Hruškovic bosorodiny.   
 


 Tvrz Dobrošov je další neskutečnou stavbou, kterou naši předci vybudovali na obranu naši vlasti, a kterou nakonec museli vojáci bez boje opustit. Neskutečná je zejména v tom v jakých podmínkách a jak rychle dokázali dát tehdy tvar těm tisícům tunám betonu. Prohlídka je nemastná neslaná. Je to prostě o tom kdo provádí. Např. na podobné tvrzi Bouda byla díky průvodci naprosto úžasná. Je pondělí, což bohužel znamená, že je nedaleká Jiráskova chata s rozhlednou od táty staveb na Pustevnách D.Jurkoviče zavřená.

Malebné Nové město nad Metují má krásný zámek. Z věže Máselnice máme město jako na dlani stejně jako zámeckou zahradu s jedinečným Jurkovičovým  mostem. Prohlídka zvaná „od půdy po sklep“ není klasika po interiérech cimer, ale spíše technická, děsně zajímavá, s plněním kvízu, zakončená pohádkou. 
 
 
 
 
 
  
Pěchotní sruby jsou v Orličkách na každém kroku. Některé jsou uzavřené, některé volně otevřené a ty samozřejmě prozkoumáváme. No a některé mají v majetku nadšenci, kteří je ve svém volném času zvelebují. Na jednoho takového narážíme během výletu na Anenský vrch. Ochotně nás do srubu „Mlází“ zve na prohlídku a jelikož je to srdcař nemá to chybu.  Pokud si dobře vzpomínám tak na Anenském vrchu už jsem v roce 2009 taky byl, tehdy tu ale žádná rozhledna nebyla.


 

 Vesnička Potštejn u Vamberku má zámek i hrad. Na zámku z několika možností vybíráme prohlídku zvanou Bubákov. 120 KČ za 20 minut se zdá být dost, ale nelitujeme. Mají to skvěle udělané a chvílemi mám hodně nahnáno. Holčina v mém věku to moc nedává a pláče, no ještě, že Evelínka šla na prohlídku Pohádkov. Hrad je, jak už to bývá na kopci, ale na malém, takže při dobývání špunti neremcají.
 
 
Stezka odvahy je součástí každé společné akce a nejinak je tomu i tady. Tech. vychytávku rodičů, kdy je během zdolávání stezky slyšet dupot obra, vytí vlků apod. už jsme sice prokoukli, ale pssst ať jim nezkazíme radost no a hlavně ať pak nepřijdou s něčím drsnějším.
 
 
Je spousta míst, které bychom ještě chtěli poznat a vracet se na to samé tedy nedává moc smysl. V tomto případě, ale při předávání klíčků od chalupy stačí jen tak mimochodem vyslovit „ za rok jedem?“ a chajdu rázem máme na stejný termín a hlavně ve stejném složení rezervovánou.  
 
 
FOTOGALERIE