Hájovna
Šerlišský mlýn nám při jarním brouzdaní po netu kam bychom vyrazili na
dovolenou hned padla do oka. Naplnit chatu kamarády nebyl problém a nutno říct,
že se zde sešla opravdu skvělá partička. Chata ve výšce 850 m.n.m kousek pod
hlavním hřebenem Orliček v podstatě na samotě ( kousek stojící horský
hotel bez ubytovaných) je luxusně vybavená, travnatý pozemek, protékající potok
a asi 10m do lesa. V okolí hojnost hub a borůvek v množství jaké jsem
ještě neviděl. Jinými slovy i kdyby v okolí nebylo vůbec nic
k vidění, tak by se dal týden strávit na jednom místě a nuda by nebyla.
K vidění je ale toho v tomto kraji více než dost.
Cestou tam i
zpět dáváme pauzu na zámku v Moravské Třebové a vyplňujeme ji
v podstatě soukromými prohlídkami -
„alchymistická laboratoř“ a „středověká mučírna“. Mučírna drsná, trestat
tak v dnešní době, nikdo by nekradl.
Velká Deštná
je nejvyšší kopec Orlických hor a je nedaleko, takže jasná volba. Jo a navíc je
tam rozhledna, na kterou všechny lákám. Cestou zastavujeme na stylové
Masarykově chatě. Je dobře, že
se tu zastavil čas, hlavně v cenách. Za hubičku tu dostanete kus výborného
žvance. Na vrcholu Deštné zklamání, rozhledna nikde. Člen horské služby, který
zde právě je říká „ jó byla tu, ale na podzim roku 2009 byla kvůli bezpečnosti
stržena“, čili chvíli po tom co jsem ji v září 2009 jako čtyřměsíční navštívil. Hitem letošního trajdání je chůze naboso, prostě silný vliv
Hruškovic bosorodiny.
Tvrz
Dobrošov je další neskutečnou stavbou, kterou naši předci vybudovali na obranu
naši vlasti, a kterou nakonec museli vojáci bez boje opustit. Neskutečná je
zejména v tom v jakých podmínkách a jak rychle dokázali dát tehdy
tvar těm tisícům tunám betonu. Prohlídka je nemastná neslaná. Je to prostě o
tom kdo provádí. Např. na podobné tvrzi Bouda byla díky průvodci naprosto
úžasná. Je pondělí, což bohužel znamená, že je nedaleká Jiráskova chata
s rozhlednou od táty staveb na Pustevnách D.Jurkoviče zavřená.
Malebné Nové
město nad Metují má krásný zámek. Z věže Máselnice máme město jako na
dlani stejně jako zámeckou zahradu s jedinečným Jurkovičovým mostem. Prohlídka zvaná „od půdy po sklep“
není klasika po interiérech cimer, ale spíše technická, děsně zajímavá,
s plněním kvízu, zakončená pohádkou.
Pěchotní
sruby jsou v Orličkách na každém kroku. Některé jsou uzavřené, některé
volně otevřené a ty samozřejmě prozkoumáváme. No a některé mají v majetku
nadšenci, kteří je ve svém volném času zvelebují. Na jednoho takového narážíme
během výletu na Anenský vrch. Ochotně nás do srubu „Mlází“ zve na prohlídku a
jelikož je to srdcař nemá to chybu. Pokud
si dobře vzpomínám tak na Anenském vrchu už jsem v roce 2009 taky byl,
tehdy tu ale žádná rozhledna nebyla.
Vesnička
Potštejn u Vamberku má zámek i hrad. Na zámku z několika možností vybíráme
prohlídku zvanou Bubákov. 120 KČ za 20 minut se zdá být dost, ale nelitujeme.
Mají to skvěle udělané a chvílemi mám hodně nahnáno. Holčina v mém věku to
moc nedává a pláče, no ještě, že Evelínka šla na prohlídku Pohádkov. Hrad je,
jak už to bývá na kopci, ale na malém, takže při dobývání špunti neremcají.
Stezka
odvahy je součástí každé společné akce a nejinak je tomu i tady. Tech.
vychytávku rodičů, kdy je během zdolávání stezky slyšet dupot obra, vytí vlků
apod. už jsme sice prokoukli, ale pssst ať jim nezkazíme radost no a hlavně ať
pak nepřijdou s něčím drsnějším.
Je spousta
míst, které bychom ještě chtěli poznat a vracet se na to samé tedy nedává moc
smysl. V tomto případě, ale při předávání klíčků od chalupy stačí jen tak
mimochodem vyslovit „ za rok jedem?“ a chajdu rázem máme na stejný termín a hlavně ve
stejném složení rezervovánou.
FOTOGALERIE
