sobota 3. prosince 2016

Vikiho občasník - bitva tří císařů


Když jsem se dozvěděl o každoročně konané rekonstrukci bitvy u Slavkova, bylo mi jasné, že tam prostě musím. Taťkovi argumenty, jako že tam bude hodně lidí, že v prosinci na těch větrných polích pořádně vymrzneme nebo jestli nechci jet s mamkou apod. neobstály.

V pátek mě bere taťka ze školy po-o, sedáme do auta a jedem. Bitva je sice až zítra, ale když už jedem je třeba poznat více.

První zastávka je na významném místě bitvy Prateckém kopci, kde stojí mohyla míru a muzeum. Jsme zde v podvečer, sluce zapadá a u mohyly jsou zrovna na vyjížďce "rakouští" vojáci na koních. V muzeu si díky moc povedeného audiovizuálního představení opakujeme (resp. já opakuji, taťka nabývá nové vědomosti) průběh nejslavnějšího Napoleonova vítězství. Na harddisk si ukládám název filmu "Vojna a mír", z něhož byly použity ukázky. Doma musím tento kousek vygúglit a stáhnout.

 

Na parkovišti navlíkáme spoďáry, oteplovačky a vlastně vše co máme. Přejíždíme do pár km vzdálené vesnice Křenovice. Ve dvoře obecní hospody je vojenské ležení. Večer odsud vyráží několik desítek Francouzů a spojenců na okraj obce, kde probíhá komentovaná šarvátka. Při prvním nečekaném výstřelů kanónu máme málem v gatích. Protivníci to do sebe perou hlava nehlava. Francouzi nakonec ustupují. 

 
 
 
V sobotu ráno jdeme na návrší Žuráň odkud Napoleon 2.prosince 1805 bitvu řídil.


Kousek od Rohlenky necháváme auto a přes kopeček Santon přecházíme do Tvarožné. Na Santonu, kde se památného dne Francouzi opevnili je krásná kaplička. Sluníčko hřeje, parádní výhledy, radost posedět.

 

V Tvarožné se nachází ležení jak Francouzů tak Rakušáků a Rusů. Jsou vesměs ubytovaní v plátěných stanech se slámovou podestýlkou. Různých uniforem je tu nespočet a stále je na co koukat. Za hřmotu bubnů pochodujeme s jednotami zpět pod Santon, kde probíhají manévry. Vojáci nacvičují pohyb ve formacích, postavení při střelbě apod. Několikrát kolem nás na koni projíždí Napoleon se svými generály. Spolu s vojsky se přesunujeme zpět do Tvarožné, kde hoši dávají oběd před vrcholem celé akce. Po obědě se opět vojáci řadí do formací a za doprovodu bubnů a píšťal pochodují na bojiště. Je to velkolepý teátr vidět pochodovat tisíc vojáků.

 

 
 
 

Tématem letošní bitevní ukázky je bitva o Pratecký kopec. My máme místo s dobrým výhledem na tribunce, samozřejmě né na té pro celebrity a papaláše za 1500. Hoši se pěkně řežou, pěchota, střelba, zblízka na bodáky, kanóny, jízda na meče, kravál, spousta dýmu, jen furt žádný padlý ani raněný... díkybohu. Ve skutečnosti musel být tento způsob boje pěkný masakr. Frantíci pod velením Poldy vítězí a my ustupujeme směr Olomouc.