Ve škole máme výstavu domácích mazlíků. Bedříšek mi dává s účastí souhlas. To, že ho učím na klavír, ale radši do jeho vizitky nedávám, páč to ještě nemá vypilované tak, aby se předvedl před publikem.
Ve škole máme výstavu domácích mazlíků. Bedříšek mi dává s účastí souhlas. To, že ho učím na klavír, ale radši do jeho vizitky nedávám, páč to ještě nemá vypilované tak, aby se předvedl před publikem.
Náš oddíl SKOB Ostrava pořádal tento vrcholný podnik a já s taťkou jsem dostal důvěru roznést po lese část kontrol. Zároveň to byla velká zoodpovědnost, protože jakákoliv chybka v umístění kontrol by mohla fatálně ovlivnit celou akci, které se účastnilo cca 700 závodníků. Vše jsme zvládli. Sběr kontrol po doběhnutí posledního závodníka ve dvě v noci jsem nechal na taťkovi. Druhý den ráno už jsem byl ale zase na značkách, protože jsme roznášeli na dopolední závod českého poháru. Moc zajímavá zkušenost.
Kamarádka s kterou jsem byla na tento závod domluvena onemocněla. Startovalo se po 15 sekundách. Nějak to na mě ve startovní řadě přišlo a začala jsem brečet. V slzách jsem absolvovala celý závod. Se všema jedenácti překážkama a přes km dlouhou tratí jsem si poradila a nakonec jsem byla jen kousek od bedny. Každopádně atletické akce, kde mám spoustu kamarádek jsou o sto procent lepší, než tenhle komerční cirkus.
Složení je klasika já + Peťan + Peťan. Auto necháváme v Terchové u Jánošíka. Po úvítací rovince začíná pořádná mela., na prvním 1,5 km stoupání na Tiesňavy téměř 500 výškových. Ani pak to není zadarmo a pořádný žvanec a pětihvězdičkový poval na Chlebu je zasloužená odměna. Druhý den Poludňový Grúň a brutální sestup do Štefanové, který taky taky bolí. 22 km s téměř 2000m výškovými je dobrý základ pro další plánované akce. Počasí a výhledy fantastické.
Největší narozeninové překvapení mě čekalo v Odrách, kde jsem byla nic netušíc přepravena. Novým členem rodiny se stal želvák zelenavý. Jestli je to želvák nevíme, páč to nejde poznat. Letos je výročí 200 let od narození hudebního génia Bedřicha Smetany. Na jeho počest dostal náž želvák jméno Bedřich.
Samozřejmě nechyběla velká párty s partou kámošek a minecrafr marlenkou.
Včera jsme zahálili cyklo sezónu klasikou Martinov-Děhylov-Jilešovice- Dobroslavice. Dnes je v plánu Svinec, kopeček u NJ s krásnými výhledy. A aby nebyla nuda přibíráme kamarádky Kačku a Johi.
Strejda Peťan nám umožnil strávit pár dní v chaloupce Zvonček v Tatrách na Podbánském.
Cestou zastavujeme v Lubochni, abychom prozkoumali skalky a jeskyně, které vypadají na mapě lákavě. Je to mimo stezky, takže není divu, že za celou dobu nikoho nepotkáváme. Fajn akční výlet s lezeckou vložkou a objevem spícího netopíra ušatého.
Zvonček je pidi chaloupka, kde je vše účelně zařízeno a pro naši pětičlennou grupu naprosto dostačující. Pár metrů od chalupy je fotbalový plácek, který během celého pobytu hojně využíváme a díky osvětlení i za tmy. Původně to měl být plácek hokejový, ale jaro je i v Tatrách tak místo hokejek a bruslí kopačák. No a místo lyží kolobky.
Druhý den je pošmourno, sem tam deštivo a rozhodujeme se pro výlet na kolobkách k vodopádu v Koprovské dolině. Do kopce na kolobce to není žádný med, já však mám na laně zapřáhnutého koníka, takže pohoda. Po pár km nás zastavuje souvislá vrstva sněhu, proto otáčíme a zkoušíme Tichou dolinu, kde se scénář opakuje. Užíváme si sjezd k chaloupce. Odpoledne trávíme v luxusním wellness hotelu Permon.
Je pondělí a strejda bohužel musí směr Karviná do práce. Po dopoledním volném programu bereme déšť nedéšť kolobky a vyzážíme na jídlo do 20 km vzdáleného Liptovského Hrádku. Ten je o 300 metrů výškových níže, čili příjemné svezení, ale bez odrážení to nejde. Já se tedy neodrážím, protože mám funkci rozrářeče větru. V Hrádku nás v podvečer nakládá strejda vracející se z práce.
Přeposlední den se konečně ukazuje sluníčko, což to je příležitost pro strejdu rozjet venkovní kuchyň a připravit kotlíkový gulášek. Odpoledne se vydáváme do Staniševské jeskyně, kde využíváme čelovky a posloucháme zajímavý výklad speleologa.
I bez hokeje, lyží a sněhovánek to bylo moc fajn. Doufám však, že i bílou verzi si tu někdy budu moci užít.